Nicolas Cage

15. května 2008 v 12:01 | pusinka |  Nicolas Cage
NICOLAS CAGE
Během své kariéry prokazuje svůj herecký potenciál v náročných dramatických partech, ale i příslušnost k předním protagonistům akčních hrdinů. Vedle Oscara a Zlatého glóbu za drama Leaving Las Vegas tak má na Cage na kontě i slušnou řádku komerčních hitů jako Skála či Tváří v tvář.
Nicolas Cage (vlastním jménem Nicholas Kim Coppola) se narodil 7. ledna 1964 v kalifornském Long Beach. Člen rodinného klanu bytostně spojeného s americkými uměleckými sférami (jeho strýc Francis Ford Coppola se proslavil filmy jako Kmotr či Apokalypsa, Nicolasův otec August je univerzitním profesorem srovnávací literatury, jeho matka Joy Vogelsangová bývala proslulou tanečnicí a choreografkou) se již v dětství zajímal o film, hudbu i literaturu a brzy prý měl o své životní dráze jasno: toužil stát se hercem. Ještě během středoškolského studia získal příležitost v televizním seriálu Best of Times (1981), a proto se rozhodl dát herectví přednost před dokončením střední školy. Vzápětí se poprvé objevil na stříbrném plátně, a to v kultovní teenagerské komedii Zlaté časy na Ridgemont High (ve snímku z roku 1982 účinkovali také další budoucí hvězdy Jennifer Jason Leighová či Sean Penn), Svou první hlavní roli získal v romanci Valley Girl (1983), inspirované stejnojmennou písní Franka Zappy. Právě tehdy se také rozhodl vzdát se jména slavného ve filmových kruzích a místo něj zvolit pseudonym Cage.
Nicolas Cage ve filmu Kód NavajoSvému slavném strýci se však ani jako Nicolas Cage rozhodně nemínil vyhýbat. Když měl možnost účinkovat v Coppolově dramatu Divoké ryby (1983), příliš dlouho neváhal. Krátce poté mu ostatně Coppola svěřil další dvě role: jako mladý gangster se představil v dramatu Cotton Club (1984), v romanci Peggy Sue se vdává (1986) pak jako partner titulní hrdinky v podání Kathleen Turnerové. Mezitím se objevil také v dramatu Alana Parkera Birdy (1984) o dvojici válečných veteránů, vyrovnávajících se s traumatem z války ve Vietnamu. Že se dokáže ve výborném světle představit také v jiném žánru než v dramatu, předvedl jako citlivý Ronny v romanci Pod vlivem úplňku (1987) - za svůj výkon byl tehdy nominován na Zlatý glóbus. Další skvělý, tentokrát komediální, výkon podal i ve snímku bratří Coenů Zmatky v Arizoně (1987). Již v průběhu osmdesátých let Cage proslul ochotou obětovat pro přesvědčivost své postavy mnoho času a úsilí, při natáčení hororu Polibek upíra (1989) pak dokonce před kamerami pozřel živého švába.
Nicolas Cage ve filmu ŠvindlířiJeště navýšit své renomé se Cageovi podařilo dramatem Davida Lynche Zběsilost s srdci (1990). V úloze násilnického renegáta Námořníka, posedlého Elvisem Presleym a odívajícího se do saka z hadí kůže, se představil po boku Laury Dernové. Po slavném Lynchově opusu však přišla spíše hubenější léta: s úspěchem se nesetkal ani průměrný akční snímek Ohnivá eskadra (1990), ani podivnůstka Zandalee (1991), ani thriller Red Rock West (1992). Jednu z ojedinělých příležitostí zahrát si padoucha, získal Cage v průměrném thrilleru Polibek smrti (1995), ovace nesklidil ani jako romantický hrdina (Líbánky v Las Vegas z roku 1992 či o dva roky mladší Může to potkat i vás). Zlomovou příležitostí pro Nicolase Cage byla hlavní úloha v nezávislém dramatu Leaving Las Vegas (1995). Za svůj životní výkon v roli depresemi zmítaného hollywoodského scenáristy, který se v Las Vegas upíjí k smrti, získal Cage řadu filmových cen včetně Oscara a Zlatého glóbu.
Nicolas Cage ve filmu AdaptaceTrochu překvapivě se Nicolas Cage poté rozhodl se pro kariéru hvězdy komerčně laděných titulů. I v akčních thrillerech podával pozoruhodné výkony, ať už jako slabošský hrdina bojující s elitními vojáky ve Skále (1996), nespravedlivě odsouzený vězeň soupeřící s uprchlými vrahouny ve snímku Con Air (1997) či ve filmu Johna Woo Tváří v tvář (1997), v němž se společně s Johnem Travoltou podělil o úlohu hlavního hrdiny i padoucha. Vedle toho se Cage představil v temné detektivce 8 mm (1999) o pátrání po dívce zmizelé v losangeleském podsvětí, v thrilleru Briana De Palmy Hadí oči (1998) nebo jako anděl, který se zamiluje do lékařky v podání Meg Ryanové, v romanci Město andělů (1998). O návrat k dramatickým partům se pak pokusil hlavní rolí hroutícího se řidiče sanitky v dramatu režiséra Martina Scorseseho Počítání mrtvých (1999). Do výlučného klubu herců, kteří za jediný snímek získali honorář převyšující dvacet milionů dolarů vstoupil Nicolas Cage dalším akčním dramatem 60 sekund (2000), v příběhu z prostředí lupičů automobilů mu tentokrát asistovala Angelina Jolie.
Nicolas Cage ve filmu Mandolína kapitána CorellihoNa počátku nového tisíciletí rozšířil Cage svou filmografii o dva pozoruhodné snímky odehrávající se v období druhé světové války: romanci Mandolína kapitána Corelliho (2001) a drama Kód Navajo (2002) odehrávající se během americko-japonských bojů v Pacifiku. Oba snímky se od sebe odlišovaly nejen svým laděním, ale také komerčním úspěchem: zatímco první z nich se stal celosvětovým hitem, druhý z nich skončil s nálepkou propadáku. Další oscarové nominace se Cage dočkal v roce 2002 za snímek Adaptace, kde si zahrál dvojroli úspěšného scenáristy v životní a tvůrčí krizi a jeho sebevědomého bratra, který zahájil hollywoodskou kariéru pisálka bezduchých slátanin. V roce 2003 se Cage objevil na filmovém plátně v podvodnické komedii Ridleyho Scotta Švindlíři jako neurotický a všemožnými fobiemi stižený Roy.
K akci se Nicolas Cage vrátil snímky Lovci pokladů (2004) a jeho pokračování Lovci pokladů: Kniha tajemství (2007), kde ztvárňuje vysmívaného dobrodruha Benjamina Gatese, a Obchodník se smrtí (2005), v němž si zahrál všehoschopného překupníka zbraní Orlova. Další potenciálně spornou postavou v Cageově filmografii pak mohl být i jeho záchranář John McLoughlin v rekonstrukci událostí po atentátu 11. září 2001 World Trade Center (2006) od režiséra Olivera Stonea - snímek od prosulého buřiče však zůstal překvapivě krotký a konvenční. A svůj velký sen si splnil titulní úlohou v akční podívané Ghost Rider (2006) - konečně se mu dostalo možnosti zahrát si comicsového superhrdinu. Což byl u muže, který si své umělecké jméno vypůjčil od jiného hrdiny Luka Cage a nejmladšího syna pojmenoval Kal-El (Supermanovo mimozemské jméno) vlastně celkem zásadní kariérní okamžik. Na akční devadesátá léta si Nicolas Cage znovu zavzpomínal se sci-fi snímkem Next (2007), víc než jen standardní výkon v průměrném hollywoodském titulu ale tentorkát od Cagea nečekejme. Jako jasnovidný Cris využívá pouze ozkoušené herecké grify.
Nicolas Cage však nemyslí jen na svou hereckou dráhu a tu a tam si vyzkouší také práci za kamerou. Dramatem Sonny (2002) s Jamesem Frankem v úloze neworleanského gigola také pokusil etablovat mezi filmovými režiséry. Mnohem úspěšněji si však vede jako producent: podílel na hororové mystifikaci Ve stínu upíra (2000) či dramatu Život Davida Galea (2003).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama